Rád bych vysvětlil jednu záhadu, které se snažili policisté přijít na kloub: K čemu jsem si v březnu 2015 půjčoval kameru. Tu policie zabavila při mé domovní prohlídce. Během výslechu při zásahu Fénix se nejen mě vyptávali, k čemu jsem kameru potřeboval. Odpovědi se nedočkali. Ve vyhodnocení odposlechů mého telefonu operují policisté se zapůjčením kamery jako s důležitým poznatkem, který je potřeba prověřit. Záhadu účelu kamery bych konečně rád objasnil: Kamera byla určená na fízly.
20. ledna 2015 jsem byl pozván na výslech, kde jsem standardně odmítl vypovídat a podepsat protokol, přestože to byl ten nejnepříjemnější výslech mého života. Poručík Bc. Vladimír Svoboda ze Zlínské kriminálky a další dva jeho kolegové (por. Bc. Zdeněk Švub a kpt. Mgr. Luděk Crha) mě během celého výslechu natáčeli na kameru. Řekl jsem si: “Když mohou oni, proč né já?!” Trestní řád nic takového neupravuje a co není zákonem zakázáno, je povoleno. Navíc pořizování záznamu by měl být standardní postup během veškeré komunikace se státní mocí. Přání natáčet si fízla přímo při výslechu jsem si konečně splnil. Na policejní služebně v Bartolomějské jsem neodolal tomu natočit si Měkejše, jak je na mém blogu přezdíván pplk. Škop z Národní centrály proti organizovanému zločinu. Teď mohu jen doufat, že ho tato zatím nesmělá nahrávka utvrdí v tom, že jakékoliv zaváhání k dotažení mé obžaloby by bylo hrubé zanedbání úřední povinnosti.