Skip to content

Kde ty všechny zbraně jsou, kde mohou být…

Ve čtvrtek tomu bude rok, co se zakuklení hrdinové plukovníka Šlachty jali realizovat akci s krycím názvem Fénix. Před domem mých přátel, kde jsem se nacházel, parkovala tři vozidla příslušníků nechvalně známého policejního útvaru a čekali až vyjdu. Skrze telefon se jim nepodařilo mě vylákat ven. Čas je tlačil, takže pět z nich mě došlo vyzvednout a vykonat to, co nemohu nazvat jinak než formálně zlegalizované ozbrojené přepadení, loupež a únos. Nejprve mi příslušníci s odznakem ukradli počítač a telefon (nejsou zapsány na seznamu zabavených věcí). Nasadili mi pouta a jeli se mnou k mému domku vykonat domovní prohlídku. Tam čekali tři dodávky zakuklených samopaly ozbrojených těžkooděnců, psovod se psem a celá řada dalších příslušníků represivních složek. Celkem byla na místě malá armáda okolo čtyřiceti policistů ze tří krajů.

Protože jsem neměl co skrývat, rozhodl jsem se v úkonech prohlídky spolupracovat a něco se o práci hrdinných strážců pořádku naučit. Prohlídky se ujali Karel Doležal, Jiří Vaculík, Luboš Fiala, Martin Bartoš, Jaroslav Kordula a další blíže neurčení příslušníci a jedna příslušnice. Některý z nich mi v nestřežený moment ukradl lepidlo značky Chemopren (pořizovací cena cca 50 Kč) a jeden příslušník se neustále pídil po nějakých kleštích (ty jsem si posléze přepočítal a žádné z nich kupodivu neukradli). Nejvíce ovšem toužili nalézt zbraně. Chtěl jsem jim pochopitelně vyhovět a za zbraně označoval jednotlivé kusy mých věcí, ale vším včetně praku překvapivě pohrdli. Prohledali každý jednotlivý list ve stozích vytištěných odborných publikací, ale věda na ně byla asi příliš složitá a nic z mých poznámek nevzali. Mnoho času a pozornosti strávila jediná přítomná policistka u krabice, o které jsem prohlásil, že není moje. Takže si prošla desítky či stovky obálek s ornitologickými vzorky. Další policista byl zřejmě znalec lahodných čajů, které mi důkladně očuchal. Naštěstí žádný z nich pod mým dohledem nezcizil. Pro zklamané příslušníky se hlavní kořistí stala kamera, hard disk a dva flash disky.  Z prohlídky mi vystavili protokol o domovní prohlídce a protokol o prohlídce jiných prostor.

U nejvtipnější scény, kdy kráčím spoután ke svému domku a za mnou následuje armáda zakuklených ozbrojenců, došla přítomnému kamarádovi ve foťák baterie. Několik fotografií z mého zatčení přesto existuje a můžete se jimi exkluzivně pokochat.

11212152_10203959412253675_7682054335777887829_o

Poslední rozloučení s přáteli než mě vyvedou z bytu. Vzadu se krčí hrdinka od policie a schovává se před objektivem. Podle nesprávného úsudku policie jsem byl tak nebezpečný, že jsem potřeboval pouta.

150428_111017

Dvě ze tří vozidel ÚOOZ parkují před vchodem do domu, ze kterého mě vyvedli. Já už v tu chvíli sedím ve stříbrném autě. Policistka se opírá loktem o zábradlí a šéfík s černou kšiltovkou udává rozkazy.

150428_111458

Unesen odjíždím…