Nemo tenetur se ipsum accusare

Policisté z ÚOOZ se evidentně sami chtějí postarat o to, abych měl o čem psát na svém blogu. Zřejmě z toho důvodu mi včera dorazilo usnesení o udělení pořádkové pokuty 10 000 Kč s možností podat proti tomu usnesení stížnost do tří dnů. Důvodem udělení pokuty bylo to, že jsem se na vlastní náklady nedopravil na 8:00 hodin ráno 250 kilometrů daleko od svého bydliště a tam proti sobě nevytvářel důkazy při podávání vysvětlení. Namísto toho jsem si dovolil se z podání vysvětlení omluvit a učinit výpověď písemně ve znění: “Odpírám na základě paragrafu § 158 odst. 8 trestního řádu vypovídat”. Autorem usnesení nebyl nikdo jiný než kapitán Lukáš Kořínek, kterému zřejmě vadí to, že Ministerstvo vnitra v odvolání potvrdilo můj nárok na to, aby mi ÚOOZ poskytl informace o výši jeho platu, z čehož dovozuji, že je kapitán proti mé osobě zaujatý.

Byl jsem nucen dnes odeslat stížnost proti usnesení o udělení pořádkové pokuty, kterou bude rozhodovat Okresní soud v Mostě. Základem stížnosti je judikatura Ústavního soudu, která na základě Listiny základních práv a svobod umožňuje tímto způsobem proti sobě nevytvářet další důkazy. Nicméně zajímavé jsou další zjištění vyplývající z policejního vyjádření. Kapitán Lukáš Kořínek píše, že usnesení o vydání mích věcí zabavených během akce Fénix zatím není vyhotoveno a konkrétní věci budou vydány na základě mé výpovědi. To mě nutí k zamyšlení, že tím mohou sledovat dvě věci:

  1.  Budu nucen k výpovědi způsobem: “něco za něco” a vrátí mi věci jenom, když jim řeknu co chtějí vědět.
  2.  Nepovedlo se jim tipnout heslo do zašifrovaného operačního systému. Budou ho chtít získat.