Policie se snažila utajit, kdo šéfuje olomouckým proti-extremistickým složkám. Jenže znáte policejní logiku: kdo má čisté svědomí nemusí přece nic tajit. Takže mi to bylo podezřelé, ale popořádku. Požádal jsem policii o plán bezpečnostního opatření ne-slavné demonstrace xenofobů, která proběhla v říjnu v Olomouci, a kde se policie marně snažila kriminalizovat sto lidí postávajících v okolí Opletalovy ulice a vyjadřujících své proti-xenofobní názory. Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje mi poslalo notně zcenzurovaný dokument, dle kterého lze soudit masivní nasazení policejních sil. Když jsem dokument porovnal s originálem, musím uznat, že se k poručíkovi Mgr. Norbertu Hrbáčkovi zachovali jako k vlastnímu. Šéfa policejních sil pro extrémismus se snažili s mateřským citem utajit. To vskutku neprošlo bez povšimnutí. Jak vypadají olomoučtí tajní v terénu se můžete poučit na fotkách. Continue reading “Poručík Norbert Hrbáček – neutajený tajňák”
Další práce pro Lukáše Kořínka
Kpt. JUDr. Lukáš Kořínek z odboru terorismu a extremismu ÚOOZ mi před dvěma měsíci udělil pořádkovou pokutu 10 000 Kč za to, že jsem údajně “neuposlechl výzvy policejního orgánu a zároveň opakovaně ruším řízení a k policejnímu orgánu se chovám urážlivě.” Proti pokutě jsem podal stížnost k Okresnímu soudu v Mostě. Soudkyni JUDr. Bohumile Huňáčkové nezbylo nic jiného než Kořínkovo rozhodnutí zrušit. S takovým přístupem orgánů by mohli advokáti, kteří jsou natěšeni na vyplácení advokátního tarifu z vyhraných soudních sporů, přijít o práci. Naštěstí uložila soudkyně policistům ve věci nové jednání. Napodruhé si Lukáš Kořínek snad dá tu práci a vymyslí nějaký trochu průchodnější důvod, třeba se chytne toho, že jsem o guruovi příslušníků ÚOOZ Robertu Šlachtovi prohlásil pravdivý výrok, že je “bývalý traktorista, který si nechal zmenšit uši, protože se mu smáli neonacisté:”
Je Zlata Pálfiová novou reinkarnací Adolfa Hitlera?
Po včerejším (ne)podání vysvětlení se mi špatně spí. Pokládám si neustále otázku, zda je Zlata Pálfiová novou reinkarnací Adolfa Hitlera. Posuďte sami. Nejprve pozatýkala Pálfiová se Šlachtou hákoše za lepení samolepek. Nácky rád nemám, takže jsem to neřešil. Pak Pálfiová se Šlachtou naběhli do pražské mešity za vydání jakési závadové knihy. V Aláha nevěřím, takže jsem tomu nevěnoval pozornost. Jenže pak si Pálfiová se Šlachtou došli pro mě a já to pochopil. Skutečným ohrožením svobody nejsou “nevhodné” názory, ale kriminalizace lidí, kteří tyto názory zastávají. Naprosto zbytečný odbor extremismu a terorismu na ÚOOZ se zaštiťuje (subjektivně pojatou) demokracií, kterou neváhá zneužít v zájmu prokázání své potřebnosti. Bez kriminalizace “závadových” názorů by Pálfiová mohla v práci možná tak skládat vlaštovky. Continue reading “Je Zlata Pálfiová novou reinkarnací Adolfa Hitlera?”
Kdo mi zaplatí nepodání vysvětlení?
Z dobré vůle jsem se dnes nakonec dostavil na výzvu kapitána JUDr. Lukáše Kořínka (č. 304514) na policejní služebnu v ulici Na Perštýně v Praze. Přestože Kořínek a spol věděli o tom, že k dané věci využiji svého práva nevypovídat, trvali na mé osobní přítomnosti. Po prohledání na vrátnici mě postarší policista odvedl do prvního patra. Ve výslechové místnosti, mně známé již z akce Fénix v dubnu 2015, seděla vedle Kořínka podplukovnice Mgr. Zlata Pálfiová (č. 00186). Zatímco třicátník Kořínek předstíral hodného policistu a musím uznat, že mu to docela šlo, starší obtloustlá bruneta Pálfiová nemusela vůbec nic předstírat a projevila naplno svou přirozenost. Na Pálfiovou připadla role zlého policisty zřejmě proto, že by roli toho hodného nesvedla ani s velkým sebezapřením.
Robert Šlachta svými lži poškozuje politického vězně Martina Ignačáka
Martin Ignačák je po více než třinácti měsících stále držen ve vazbě, čímž mu orgány činné v trestním řízení znemožňují řádnou možnost obhajoby. Policie a státní zástupce Vladimír Pazourek riskují v případě neúspěchu obžaloby veřejné odhalení svého zásadního selhání, tudíž mají osobní zájem na tom, aby byl případ dotažen až k odsouzení. Ke znemožnění efektivní obhajoby neváhají použít ani diskreditaci Martinovy sestry Pavly. Pomlouvačné vyjádření Roberta Šlachty, kde Martinovu sestru Pavlu líčí jako hlavní organizátorku anarchistických akcí a členku různých anarchistických uskupení, si můžete přečíst zde.
Já se nenechám ztotožnit!
Odmítl jsem prokázat svou totožnost policii. Byl jsem prohledán, spoután a předveden na služebnu. Policejní opatření proti mě nebyla v pořádku, rozhodl soud. Policie opět předvedla, že nezná zákony, které se snaží na lidech vynucovat. Více se o případu můžete dočíst zde. Opět se ukázalo, že natáčet nezákonné postupy policistů a znát svá práva se vyplatí. Po nabytí právní moci rozsudku bude zveřejněn, zatím se můžete podívat na video, kde se snažím policii její postup rozmluvit. Continue reading “Já se nenechám ztotožnit!”
ÚOOZ vlastně nikoho moc nezajímá
K tomuto závěru jsem došel poté, když mi z ÚOOZ došla odpověď o jeho datech ohledně informačního zákona za rok 2015. Za celý rok došlo na útvar pouze šest žádostí podle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Z nich jsem pět podával já, takže jen jedna za celý rok byla zaslána jinou osobou. Policejní útvar, který tvoří novinové titulky prvních stran nejčtenějších deníků, vlastně nikoho kromě mě moc nezajímá. Dále byly proti nevydání informací podány čtyři odvolání a jedna stížnost. Opět tři odvolání a stížnost byla podána mnou. Zprávu naleznete zde.
Kolik jich je u Šlachty?
Jako obvykle na mě příslušníci ÚOOZ zkoušeli zdržovačky v podávání informací. Počty, kolik u nich pracuje policistů a civilních zaměstnanců, poskytli včasně bez obstrukcí. Horší už to bylo s informacemi o jejich vozovém parku, které zprvu vydávali za utajovanou skutečnost a po neúspěchu s tímto nesmyslem nepodali informaci celou. O tom, že se nejedná o utajovanou skutečnost, stejně jako o tom, že mají podávat informace kompletní, je muselo poučit ministerstvo vnitra po mém odvolání a stížnosti. Až po více než čtyřech měsících jsem se dočkal. Continue reading “Kolik jich je u Šlachty?”
Vyhoštění za “hašení ohně”
Termínem firehosing, který by v doslovném překladu zněl “hašení ohně”, se označuje amatérské chování při natáčení videokamerou, kdy natáčející osoba pohybuje kamerou na různé strany z důvodu rozrušení z neočekávané události. Je označován za jeden ze sedmi smrtelných hříchů při natáčení. Za tento hřích dostal Igor Ševcov dvouleté vyhoštění z České republiky, protože právě pohyby kamerou do různých stran typické pro amatérského kameramana byly vyhodnoceny Městským soudem v Praze jako spoluúčast při sprejování formou hlídání. Před touto častou chybou amatérských kameramanů varují i příručky pro natáčení. Pokud by se Igor choval jako profesionální kameraman s cílem zachytit sprejování, jistě by se této amatérské chyby nedopustil, soustředil by se na natáčení a hlídal by otáčením hlavy, nikoli kamery. Continue reading “Vyhoštění za “hašení ohně””
Nemo tenetur se ipsum accusare
Policisté z ÚOOZ se evidentně sami chtějí postarat o to, abych měl o čem psát na svém blogu. Zřejmě z toho důvodu mi včera dorazilo usnesení o udělení pořádkové pokuty 10 000 Kč s možností podat proti tomu usnesení stížnost do tří dnů. Důvodem udělení pokuty bylo to, že jsem se na vlastní náklady nedopravil na 8:00 hodin ráno 250 kilometrů daleko od svého bydliště a tam proti sobě nevytvářel důkazy při podávání vysvětlení. Namísto toho jsem si dovolil se z podání vysvětlení omluvit a učinit výpověď písemně ve znění: “Odpírám na základě paragrafu § 158 odst. 8 trestního řádu vypovídat”. Autorem usnesení nebyl nikdo jiný než kapitán Lukáš Kořínek, kterému zřejmě vadí to, že Ministerstvo vnitra v odvolání potvrdilo můj nárok na to, aby mi ÚOOZ poskytl informace o výši jeho platu, z čehož dovozuji, že je kapitán proti mé osobě zaujatý. Continue reading “Nemo tenetur se ipsum accusare”