Komu není rady, tomu není pomoci. Ministerstvo vnitra se mnou prohrálo další soudní spor. Opět se jednalo o žalobu na vydání informace, kterou jsem žádal po Národní centrále organizovaného zločinu. Teroristé a extremisté z policejní centrály chtěli zamlčet kolik vyplatili JUDr. et Mgr. Štěpánu Výbornému za odborné vyjádření k prohlášením Sítě revolučních buněk. Tentokrát vydali policisté informace i bez hrozby exekuce a já se dozvěděl, že za pouhých 6 000 Kč byl Výborný ochotný napsat vše, co orgáni potřebovali. Continue reading “Zelený – Vnitro 2:0”
Náklady domovní prohlídky: 92 124 Kč
Kolik stojím český stát? Tuto otázku si neustále pokládám pokaždé, když se dozvídám o aktivitách, kterou v mém trestním stíhání vykonává policie: několik let odposlechů a špehování, domovní prohlídka za přítmnosti desítek policistů, šanony zaplněné stovkami dokumentů od sudů, státních zástupců a policie, řada znaleckých posudků a odborných vyjádření. Spočítat všechny náklady by byl nadlidský výkon. Částka navíc v dalších letech ještě poroste. Přičítat se budou náklady za provoz soudů, státního zastupitelství, ve finále pak vyplacení odškodného a soudní výlohy. Policie, která pouští státnímu rozpočtu žilou, si s tím určitě hlavu neláme.
Jak policie pouští státnímu rozpočtu žilou
Červnová akce Klimakemp rozbouřila klidné vody českého ekologického hnutí, přičemž ministerstvo vnitra neváhalo označit organizační skupinu eko-hipíků za “levicové extremisty”. Policie pak nasadila masivní policejní síly, které 24 hodin denně více než týden střežily severočeský Horní Jiřetín. Ani nasazení těžkooděnci, policisté na koních, helikoptéra, psovodi, monitorovací vůz s odposlechy, termovize a další technika nezabránili tomu, čeho chtěli ekologičtí aktivisté dosáhnout: vniknout do dolu Bílina a zastavit těžbu hnědého uhlí. Kromě toho, že dle majitele dolu nevznikla žádná škoda, a že aktivisté dostali od přestupkových orgánů pouhá napomenutí, čelí police za svůj zásah řadě žalob. Požádal jsem Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje, aby mi sdělilo plán bezpečnostních opatření, jejichž náklady musely jít do milionů. Pokochat se plánem můžete zde. Continue reading “Jak policie pouští státnímu rozpočtu žilou”
Veganská strava ve vězení
Po téměř jednom roce tahanic s Generálním ředitelstvím Vězeňské služby České republiky jsem dostal, co jsem chtěl: předpis, kterým se řídí stravování obviněných a odsouzených osob. Přestože normálně má dle zákona trvat poskytnutí podobné informace dva týdny v tomto případě to bylo týdnů 48. Poku bych se opakovaně neodvolával a nepodával stížnosti pro nečinnost na Ministerstvo spravedlnosti, asi bych se ho nikdy nedočkal. Nařízení č. 30/2014 generálního ředitele Vězeňské služby České republiky o stravování ve Vězeňské službě České republiky si můžete stáhnout zde. Starší verze nařízení a související dokumenty jsou zde (rok 2003), zde (rok 2005), zde (rok 2008), zde (rok 2013), zde (léčebná výživa) a zde (jídelní lístky).
Cesta na hrad vede přes Pankrác
Národní centrála policie se evidentně snaží docílit toho, aby plápolající rudé trenky nad hradem nahradila tmavě zelená vlajka. Jinak si nedovedu vysvětlit hozenou rukavici v podobě usnesení o zahájení mého trestního stíhání, které sepsala pplk. Magdalena Němcová. Usnesení je úsměvné, protože dle Němcové jsem měl před téměř čtyřmi lety umístit na internet nějaký závadový text a propagovat tím hnutí, se kterým se ideově neztotožňuji. Odhlédnu-li od toho, že k tomu skutku policie krom spekulací nepřikládá žádný pořádný důkaz, je to především útok na tiskovou svobodu. Čtenářům mého blogu toto trestní stíhání zaručuje zábavu na následujících několik let. Nezbývá než se modlit, aby to policie náhodou předčasně nevzdala už v přípravném řízení. Byla by to škoda. Ač musím přiznat, že zprvu jsem byl krokem police překvapen, teď je mi jasné, že se z jejich strany jedná o čirý akt zoufalství a snahu “elitních policistů” udržet si tvář, takže hozenou rukavici s úsměvem zvedám.
Žadonící fízlové
Času není vždy dostatek, takže čtvrtletá pauza snad žádného čtenáře neurazila. V listopadu Městský soud v Praze nařídil, aby mi Národní centrála „proti“ organizovanému zločinu vydala informaci, kolik zaplatili Ing. Janu Jankovi za znalecký posudek z oboru kybernetika na můj počítač, telefon, pevný disk, kameru a dva flesh disky. Policisté si zřejmě mysleli, že pro ně zákony a soudní nařízení neplatí, proto jsem na ně musel poslat exekutory.
Ještě větší blbci než jsem doufal
Komu není rady tomu není pomoci, takže tažení proti teroristům a extremistům z Národní centrály organizovaného zločinu zdárně pokračuje dalším soudním vítězstvím. Chtěl jsem vědět kolik Ing. Jan Janka, který nikdy na nic nepřišel, dostal zaplaceno od policie za to, že se mu nejspíš stále nepodařilo rozšifrovat můj počítač. Jak jinak si vysvětlit, že se jedná o poslední nevrácenou věc z policejní razie Fénix. Vzhledem k sumám, které tento znalec inkasuje, bych tímto rád nabídl policii bezkonkurenčně levnější nabídku za poskytnutí přístupového hesla. Tu samozřejmě mohu nabídnout až budu vědět, kolik policie zmíněnému znalci zaplatila, což se záhy dozvím právě díky rozhodnutí Městského soudu v Praze.
Potvrzeno: Šlachta je skutečně ušatý traktorista
Okresní soud v Mostě zrušil pokutu, kterou mi udělil kpt. JUDr. Lukáš Kořínek. Dotyčný “elitní detektiv” se proslavil tím, že si v pracovní době čte příspěvky na tomto blogu a v časopise Nový prostor, pečlivě je právně analyzuje a následně za ně udílí pokuty. Na tuto bohulibou činnost se mu skládají všichni občané této země, kteří mu na to věnují skutečnou almužnu: pouze něco málo přes 40 000 Kč. Leč Kořínek je velmi skromný. Při podání vysvětlení v červnu tvrdil, že příplatky, které dostává, “jsou jen málá částka”. Uznejte, dle policejních dokumentů to v roce 2015 bylo jen 8 970 Kč měsíčně. Kořínek za těch osm let u policie skutečně projevil své kvality a zasloužil by přidáno, proto mu přejeme brzké dosažení hodnosti generálmajor.
Bretschneider, Petr, Robert a spol.
Historie využívání agentů provokatérů sahá daleko. Týkala se již Rakousko-Uherského mocnářství, což literárně ztvárnil Hašek v příbězích dobrého vojáka Švejka. V období druhé světové války pak Gestapo za pomoci konfidentů zakládalo tzv. “volavčí sítě”, které využívaly provokatéry při odhalování a rozkrývání protifašistického odboje. Po válce využívala provokatéry Státní bezpečnost (StB), která sama zakládala protikomunistické odbojové skupiny. Její členy poté pozatýkala a získané důkazy použila k jejich odsouzení. Za tímto účelem provedla StB například operaci “Kameny”, při které byla vytvořena fiktivní síť převaděčů. Pomocí výslechů převáděných osob, které věřily, že se nacházejí v SRN (ve skutečnosti se stále nacházeli v Československu) se StB také snažila získat informace o dalších protikomunisticky smýšlejících lidech. Na úspěšné zkušenosti Gestapa a StB navázala i demokratická policie, která si pro tyto účely zřídila doslova speciální útvar: Útvar speciálních činností (ÚSČ). Continue reading “Bretschneider, Petr, Robert a spol.”
Dreksler slyší jen, co se mu hodí do krámu
Společně s dalšími lidmi jsem byl (a pravděpodobně stále jsem) odposloucháván Útvarem zvláštních činností (ÚZČ), který je specializovanou složkou policie provádějící odposlechy. Obsah a metadata mé elektronické komunikace dostali na stůl plukovník Jiří Dreksler a jeho podřízení z ÚOOZ, kteří před soudem zatajili důležité skutečnosti, aby jim soud umožnil domovní prohlídku. Ovšem samotné důvody, které soudům stačili k nařízení odposlechů jsou prapodivné. Proč by také nebyly, když policii stačí ukázat prstem na mapě. Soudci si s ničím hlavu nelámou a téměř všechny žádosti vždy odklepnou. Příkazy k odposlechům, k zajištění telekomunikačního provozu a ke sledování osob a věcí v kauze Fénix jsou vskutku poučným čtením. Přeji u nich příjemnou zábavu. Continue reading “Dreksler slyší jen, co se mu hodí do krámu”